Hoří chemička, něco si přej - Báry Bažantová, Michala Karvay

Detailní popis produktu

V září 2021 se umělkyně a sociální pracovnice Bára Bažantová s antropoložkou Lenkou Podroužek Polčovou na měsíc přestěhovaly do komunitního centra Libuše na litvínovském sídlišti Janov. Během této doby si Bažantová psala deník, který se stal základem knihy Hoří chemička, něco si přej. Bažantová v textu zaznamenává, s vědomím problematičnosti své pozice, všední život místní komunity, její zákonitosti a nepsaná pravidla.

Zároveň s tím nechává autorka text prostupovat svými pochybnostmi a otázkami ohledně hranic jednotlivých světů, mezi nimiž se ocitá, a možnostmi jejich prolínání. Díky tomu je kniha víc než pouhým záznamem uměleckého projektu. Svým čtenářům přináší empatickou zprávu o tom, jakým způsobem můžeme vnímat snahu o porozumění mezi lidmi s různými výchozími pozicemi a životní zkušeností. V neposlední řadě je také dobrodružným příběhem. Tento aspekt knihy podtrhují ilustrace Michala Karvaye, jednoho z janovských obyvatel. Karvay ale není jen ilustrátorem. Michalovy kresby i Bářin text vznikají do značné míry na základě sdílených prožitků i vzájemného dialogu a dávají tak mimo jiné dohromady zprávu o jednom neobvyklém přátelství.

Knihu vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu Podhoubí. Pod hlavičkou projektu se v Janově v letech 2021 a 2022 uskutečnila řada komunitních a kulturních aktivit, do nichž se kromě místních dětí zapojili i umělci a umělkyně a další hosté ze severních Čech i dalších míst. Proběhlo tu například několik workshopů tvorby videa a hudebních klipů, koncert ústeckého rapového kolektivu Gipsy G nebo dětský výtvarný tábor. Podhoubí pokračuje i v roce 2022, aktivity projektu můžete sledovat na https://matterof.art/cz/projekty/podhoubi-litvinov.

„Ve vybydlených panelácích, během vyvolávání duchů, nebo pozorování mraků nad litvínovskou chemičkou narážíme na hranice (ne)důvěry a na hloubku vrytých předsudků, ale také na sílu vznikajících spojenectví a krátkých momentů sdílené radosti. V těch alespoň na chvíli roztávají všechny bariéry a Janov patří všem. Druhá část příběhu se odehrává někde hluboko uvnitř, v myšlenkové krajině, kde je realita neustále konfrontována s nesplnitelnou touhou po rovnosti a kde se mezi sebou proplétají otázky týkající se pojmů integrace, kulturní kolonizace a podoby života uvnitř vyloučených lokalit. Text vznikl během pokusů vytvořit prostor pro sdílenou kulturu Podhoubí v sousedském domově Libuše v Janově.“ (Lenka Podroužek Polčová)